Rozhovor s Lukášem Polákem
Není tomu dávno, kdy se v Cholupicích spekulovalo o tom, že končí s hraním fotbalu. Tento hráč, ale všem vytřel zrak, když se před 14 dny vrátil do základní sestavy, a to proti Újezdu nad Lesy. V zápase si po dlouhé přestávce vedl velmi dobře. Když kopne do míče, má bezpochybně největší ránu ze všech, čich na góly a hlavně svou hlavu. I přes všechna jeho vleklá zranění a jejich zdlouhavá hojení, si ještě dokáže najít čas na mladé fotbalové naděje. Dlouho jsme se snažili pro naše čtenáře vymyslet nějaký zajímavý rozhovor a konečně se nám to podařilo. Tímto bychom Vám rádi představili Lukáše Poláka. Musíme však ještě uvést, že není lehké zde zveřejnit jakýkoliv názor, aby jej hned někdo nezačal odsuzovat. Lukáš je ovšem hráč, který se nebojí říct, co si myslí a zároveň si za tím stát. Je velkým přínosem nejen v Cholupicích, ale i na Vyšehradě.
Lukáši, jak dlouho už hraješ za Cholupice?
Už 12 let :o)
Jaké uspěchy si s Cholupicemi slavil?
Dvakrát 3. místo na Zimním turnaji, výhra Pražského poháru 2008 a postup do Pražského přeboru.
Už si byl na hostování v Kladně, Vyšehradě a tohle léto si zkoušel štěstí i v Kunicích, ale pokaždé ses vrátil do Cholupic. Co se stalo?
Pokaždé, když jsem šel na testy někam jinam, tak mě zbrzdilo nějaké zranění. Na Kladně mi z příliš velké zátěže totálně odešla záda. Na Vyšehradě těžká zlomenina nohy a v Kunicích byla momentálně příliš velká konkurence, takže to vypadalo, že bych hrál spíš za B tým, který hraje jen okresní přebor. Tak jsem se zase vrátil :o). Navíc vedení našeho klubu mě nikdy moc nepodporovalo v mém odchodu do jiného týmu, takže to taky nebylo nikdy jednoduchý se někam dostat… ale na to se nemohu vymlouvat…
Po Cholupicích se začalo "šuškat", že končíš s fotbalem, ale v zápase proti Újezdu nad Lesy si to vyvrátil. Je na tom něco pravdy? Přemýšlíš o tom?
Hodně jsem o tom přemýšlel, měl jsem zase těžké zranění. Při tréninku jsem si v srpnu přivodil prasklinu v pravém stehenním svalu, takže jsem 2 měsíce byl zase mimo hru. Už mě ta neustálá zranění unavovala. Další věc, od pár lidí jsem zde poslouchal, že simuluju, že to není možný být tak dlouho zraněný, přidávali se k nim další lidi a mě to totálně znechutilo chuť k fotbalu. Navíc loni jsem začal trénovat mladší žáky v Cholupicích, letos jsem dostal nabídku od Vyšehradu trénovat starší žáky, nabídku jsem přijal, s dětmi se nám daří. Chceme postoupit do přeboru. Je to samozřejmě také časově náročné, tak jsem uvažoval o konci kariéry, a že se budu věnovat jen trénování. Ale hodně mi pomohl Petr Rezek a Roman Truneček, takže jim i děkuji, protože nebýt jich, tak jsem asi skončil…
V zápase s Újezdem sis zahrál poprvé v tomto ročníku soutěže Pražského přeboru, ale návrat to nebyl moc slavný. Prohráli jste 4. zápas v řadě. V čem vidíš dosavadní špatnou formu Cholupic?
Myslím,že za to může disciplína některých hráčů, kteří se nechají zbytečně vykartovat, pak chybí jeden,druhý a třetí, a je to hned znát. Navíc přišla dlouhodobější zranění, vypadl Michal Svoboda, Lukáš Srba, Láďa Švertšál a vlastně i já. Takže když potom nehraje 6 hráčů ze základní sestavy a musíte to doplňovat hráči z B-týmu, kterému se výborně daří v III. třídě, ale zase pro přebor to ještě zatím není taková adekvátní náhrada, tak se to někde určitě podepíše na našich výsledcích, což se bohužel stalo. Začátek jsme měli dobrý, ale pak se to vše začalo hroutit. Začali jsme se trošku hádat, pak i mezi sebou až přišlo vyřazení Cvrčka do B-týmu, což je taky obrovská rána pro nás, ale tohle si prostě hráč k trenérovi nemůže dovolit! Atmosféra v týmu si myslím, že je už dobrá a zase ta naše stará :o). Ale musíme zvednout hlavy, začít zase pořádně trénovat a věnovat se při zápasech jen naší hře a půjdeme zase nahoru,což jsme určitě potvrdili výhrou proti nelehkému soupeři z Vltavínu.
Těď z jiného soudku. Co tvoje trenérská činnost? Po ukončení Tvého trénování mládeže v Cholupicích, trénuješ ještě?
Jak jsem již říkal, trénuji starší žáky na Vyšehradě, mám na starosti A i B tým, takže těch starostí mám nad hlavu, ale jsou to takové příjemné starosti. Mám pod sebou skvělý tým, který mi se vším pomáhá. Přivedl jsem si sebou asistenta Vojtu Kincla, se kterým nám to skvěle funguje. Navíc máme velký cíl do sezóny. Chceme postoupit do přeboru, vyhrát pohár a s B týmem, když se to podaří, tak bychom chtěli taky postoupit. Chod klubu funguje na profesionální úrovni, takže tu máme vše, co potřebujeme. Nemůžu si práci na Vyšehradě vynachválit a dávám tomu, co můžu, tak snad se nám to podaří.
V Cholupicích jsou v současné době dva mládežnické týmy, a to mladší a starší přípravka, jak to vidíš s mládeží do budoucna, obzvlášť když se mladší žáci přesunuli na Vyšehrad? Nechystá se jejich návrat do Cholupic?
Myslím, že mládež v Cholupicích je na dobré cestě zpět. Dříve tu byla celkem kvalitní. Ten tým trenérů, který tu funguje, to dělá velice dobře a sním i samozřejmě realizační tým. Dávají tomu všechno, takže určitě je to na dobré cestě. Těch dětí je tu hodně, takže je určitě i na čem stavět. Co se týče mladších žáku, teď již starších,tak si myslím,že už se nevrátí,není tu dost žáků na to aby se tu hrála soutěž a navíc jsou tam spokojený,jsou na Vyšehradě na hostování,takže se mohou za pár let vrátit až k tomu dospělému fotbalu,ale to je ještě daleko.
Lukáši moc Ti děkujeme za rozhovor, na závěr poslední otázka. Kdybys mohl a měl tu moc, změnil bys něco v Cholupicích? (myslíme, cokoliv Tě napadne)
Tak je tu možnost, že by jeden z hráčů dělal správce. Pan Pekárek tu odvedl za ta léta, co tu je, obrovský kus práce a za to mu patří obrovské poděkování. Ale už taky není nejmladší a nezvládá toho tolik, jak by si určitě i sám přál. Zmizelo by spoustu dohad a konfliktů kolem hřiště, dresů, kabiny atd. Ale je to věc vedení a ne moje…
